Když hnědý skokan zmodrá

V představách pokojného občana má žába zelenou barvu, povaluje se ve vodě a ledabyle kváká. Zatímco za ptákem se každý se zalíbením ohlédne, na žábu či čolka jen málokdo popatří se zalíbením.

Zde vám představíme skupinu zemních (suchozemských) skokanů. Jak název říká, dospělého zemního skokana ve vodě plavat asi neuvidíte. Vodní nádrž potřebuje pouze pro nakladení svých vajíček a život pulců. Zemní skokani se rádi pohybují ve vlhkých lesích a poblíž vodních toků.

SKOKAN H..jpg

Někdy jsou označováni také jako hnědě zbarvení skokani. Ale žáby si dělají, co chtějí a tak se občas stane, že jejich zbarvení přechází do zelené barvy, nemluvě o těch zbarvených spíše do žluta či oranžova. Spolehlivějším poznávacím znakem je tmavá spánková skvrna za okem (přes ušní bubínky).

K zemním skokanům patří tři druhy, které od sebe laik těžko rozezná. První, nejhojnější, je skokan hnědý, což je jediný druh u nás žijícího obojživelníka, který se spíše omylem nedostal mezi ohrožené druhy stanovené vyhláškou 175/06. Další, skokan štíhlý, patří do kategorie silně ohrožený druh, skokan ostronosý dokonce do kategorie kriticky ohrožený druh.

Mělo by nás těšit, že Jindřichohradecko patří mezi jedno z mála oblastí výskytu skokana ostronosého.

Skokan ostronosý má jednu zvláštnost: během jarního rozmnožování samci výrazně zmodrají. Čím víc samců se na trdlišti nachází, tím více se snaží samice okouzlit a o to sytější modrou barvou se odívají. Znalci netrpělivě čekají na toto velmi krátké období, kdy mohou vidět v rybníku spoustu modrých žabáků. Fotografii z letošního modrého období skokanů ostronosých přinášíme i my - no řekněte, jestli ta žába není kouzelná! Na fotografii je také vidět, že na jednom místě se může rozmnožovat více druhů. Proto mezi modrými samečky skokanů ostronosých snadno rozeznáme hnědě zbarvené samce skokana hnědého.

Zemní skokani přicházejí ke svým rozmnožovacím nádržím z našich žab jako první. Údajně táhnou i při -5°C a pak čekají, až nádrž alespoň částečně rozmrzne. Právě tahle jejich vlastnost vypravit se k místu rozmnožování co nejdříve a naklást vajíčka brzy na jaře jim však může být osudná. Pokud se rybník loví (a tedy vypouští) v dubnu, třeba kvůli výlovu násady ryb či kvůli výlovu "velikonočního" kapra, jejich vajíčka se ocitnou na suchu a pak často vyschnou nebo přemrznou.

Naštěstí žáby žijí i přes deset let, takže jarní vypouštění rybníka jednou za čas sice vede k tomu, že ten rok se rozmnožování vůbec nepodaří, ale když může dojít k rozmnožování některý rok následující, populaci to nijak významně nepoškodí. Těžko byste však hledali zemní skokany tam, kde se rybník vypouští každé jaro.

Zemní skokani jsou citliví také na to, jak vypadá prostředí, ve kterém žijí. Jak už jsme psali, dospělé žáby se vyskytují nejraději ve vlhkých lesích, nejlépe listnatých, nebo jiných mokřadech. Kde v širším okolí nádrže, rybníka či tůně takové prostředí není, tam zemní skokany těžko potkáte. Proto chybí v zemědělské krajině s převahou polí nebo v rozsáhlých zastavěných oblastech bez zeleně.

autoři: Mgr. Jana Dvořáková, Ing. Petr Hesoun

Realizujeme projekty s podporou

ESF logo

Ministerstvo životního prostředíStátní fond životního prostředí