Skokani od vody

Čas léta máme spojený s rybníky. Jako tradiční žába se proto většině z nás asi vybaví v této souvislosti skokan, obvykle zelené barvy, který zděšeně skáče do vody, jakmile zaznamená naši přítomnost. Protože tyto žáby najdeme u vody a ve vodě i mimo období rozmnožování, označujeme je jako vodní skokany. Pro pobyt ve vodě jsou uzpůsobeni více než skokani zemní.

SKOKAN M..jpg

Vodní skokany můžeme často nalézt, jak ponořeni pozorují své okolí a nad hladinou z nich vystupují pouze oči a špička čenichu. Proto mají, na rozdíl od zemních skokanů, oči umístěné blízko sebe na vrchu hlavy. Pro svůj pohyb ve vodě potřebují také delší plovací blány na prstech. Dalším poznávacím znakem je chybějící tmavší skvrna za okem přes ušní bubínek a rezonanční měchýřky samců na obou stranách tlamičky.

U nás můžeme nalézt tři zástupce vodních skokanů. Relativně nedávno (z pohledu vývoje jednotlivých druhů) existovaly pouze dva druhy - skokan skřehotavý a skokan krátkonohý. Skokan zelený vznikl křížením těchto dvou původních druhů a dříve byl označován jako tzv. klepton. V současné době mají status druhu všechny tři taxony. Množí se především uvnitř jednotlivých druhů, ale při společném výskytu může i dnes docházet k jejich křížení. Rozeznávání jednotlivých vodních skokanů mezi sebou není jednoduché a měli bychom ho přenechat odborníkům (už kvůli variabilitě jednotlivých druhů).

Jednotlivé druhy lze od sebe odlišit i podle volání, kterým na jaře samci vábí samičky. Hlasy jsou velmi dobře slyšitelné i na větší vzdálenosti právě díky velkým rezonančním měchýřkům u tlamičky a následnému zesílení zvuku vodní hladinou. Vodní skokani nezmlkají ani přes léto, kdy si populace kvákáním v chóru společně vymezuje teritorium.

Přezimovat mohou vodní skokani na souši i pod vodou. Přezimování pod vodou žábám umožňuje výrazné zpomalení metabolických dějů a tak vystačí pouze s kožním dýcháním. Kožní dýchání je pro žáby ostatně velmi významné i v létě. Protože se tyto druhy vyskytují celoročně v blízkosti vodních nádrží, nepozorujeme u nich tak významné tahy na místa rozmnožování jako například u ropuch či zemních skokanů.

Zatímco se na Jindřichohradecku skokan zelený a skokan krátkonohý vyskytují hojně a občas ve velkých populacích, jejich teplomilnější příbuzný skokan skřehotavý byl zjištěn jen několikrát a nikdy ve větším počtu. Důvodem početného výskytu vodních skokanů v naší krajině je její pestrost, zejména to, že kromě rybníků s chovem tržních ryb zde najdeme i řadu nádrží, kde se chovají ryby nižších věkových kategorií, ale najdeme tu i tůně a kaluže bez ryb, které vodní skokani dokáží osídlit.

autoři textu: Mgr. Jana Dvořáková, Ing. Petr Hesoun

Realizujeme projekty s podporou

ESF logo

Ministerstvo životního prostředíStátní fond životního prostředí