Žába v kůži hrbolaté

Ropucha je velmi nepopulární zvíře. Odpudivě působí na lidi i na požírače žab. Těm nechutnají ani její vajíčka a pulci. Zejména některé kunovité šelmy (vydra) však ropuchy loví. V době rozmnožování se ropuchy často ve velkých počtech objevují na okrajích vodních ploch a jsou snadno dosažitelnou potravou. Zvíře, které ropuchu uloví, jí ukousne hlavičku a svlékne z kůže plné jedových žláz. Také na krku má každá ropucha dvě podlouhlé příušní jedové žlázy, díky kterým si ji nespletete.

Ropuchy jsou však užitečná zvířata. Součástí jejich potravy jsou slimáci, takže přítomnost ropuch na zahradě bychom měli vítat. Samozřejmě se živí řadou dalších bezobratlých živočichů. Některé ropuchy každý večer sedají pod zdrojem světla (zářivka pouličního osvětlení, domovní světlo osvětlující světlou zeď apod.), kam naletuje hmyz, který potom ropucha loví.

V České republice žijí tři druhy ropuch. Ropucha obecná je naše nejběžnější žába. Ropucha krátkonohá je naopak žábou nejohroženější. Třetím druhem je ropucha zelená. Ropuchy mimo čas rozmnožování pobývají na souši a na rozdíl od ostatních žab hůře skáčou. Ropucha zelená dokáže i slušně povyskočit, ale ropucha krátkonohá díky zadním krátkým nohám pouze rychle běhá. Její zadní nohy slouží k rychlému zahrabání se do půdy.

ROPUCHA O..jpg

Ropucha krátkonohá pro svůj život potřebuje kaluž bez vegetace. Do té klade vajíčka a v jejím okolí se může zahrabat do sypké, nejlépe písčité, půdy. Taková místa dříve hojně vytvářela v březích voda meandrujících potoků a řek. Po napřímení vodních toků jsou ropuchy krátkonohé na ústupu. Přiměřenou náhradu nalézají na vojenských cvičištích, kde těžká technika vytváří vhodné tůňky, podobně jako na místech narušených těžbou, hlavně v pískovnách.

  ROPUCHA K..jpg

Ropuchy obecné podnikají na jaře dlouhé pochody ze zimovišť k rozmnožovacím nádržím. Některé se párují až ve vodě, někdy sameček potká "svou samičku" již cestou na trdliště, vyleze jí na záda a nechá se mnohem větší partnerkou donést na místo. Po příchodu k rozmnožovací nádrži samci vábí samičky vrčivým zvukem, který žabí kvákání vůbec nepřipomíná. Ropuší vajíčka jsou uspořádané v typických dlouhých šňůrkách. Po přeměně pulců opouštějí malé černé žabičky hromadně vodu a vydávají se do okolní krajiny hledat místo svého dalšího působení.

Pro překonání silnice během jarního tahu potřebuje ropucha dlouhé minuty. Jelikož ropuchy jsou zvyklé se vracet klást vajíčka pravidelně na stejná místa, protnutí obvyklé tahové cesty novou komunikací se může stát populaci osudné. Pomoci jim může nová tůň na straně před silnicí, žabí podchody, dopravní uzavírky v době jarního tahu a ohleduplnost řidičů.

Silnice v tahové cestě nestojí jen ropuchám, ale také čolkům a hnědým skokanům i ostatním druhům obojživelníků. Pomoct může každý, kdo podobně nebezpečné místo v krajině zaznamená. Na webových stránkách ČSOP (www.csop.cz) v záložce "Ochrana druhů" najdete pod heslem "Akce žába" potřebnou interaktivní hlášenku, prostřednictvím které můžete o takovém úseku informovat.

autoři: Mgr. Jana Dvořáková, Ing. Petr Hesoun

Realizujeme projekty s podporou

ESF logo

Ministerstvo životního prostředíStátní fond životního prostředí