Žába s kočičíma očima

"Blatnice má očka jako kočka", to je školní poučka týkající se dalšího obojživelníka, o kterém bychom se rádi zmínili.

BLATNICE.jpg

Blatnice skvrnitá je skutečně naše jediná žába, v jejímž poměrně velkém oku nalezneme svislou zornici. Připouštím, že pokud se rozhodnete žábu určovat jenom podle zornice, je pravděpodobné, že pro to nebude mít pochopení a zmizí dříve, než se rozkoukáte.

Blatnice skvrnitá je jediná žába svého rodu žijící u nás. Na první pohled může trochu připomínat ropuchu, nenajdete u ní ale příušní jedové žlázy.

Vyskytuje se pravděpodobně častěji, než se předpokládalo, protože žije velmi skrytým způsobem života. Je to vyloženě suchozemský druh žáby. Přes den se ráda zahrabává do písku či jiného sypkého substrátu. Rovněž její hlasové projevy jsou tak tiché, že je obtížné je zaznamenat. Nemá totiž rezonátory, které by zesilovaly její hlas.

Stejně jako ostatní obojživelníci, i blatnice musí navzdory svému suchozemskému způsobu života naklást svá vajíčka do vody, kde budou žít jejich pulci. V době páření vlezou samečkové do vhodné nádrže a přivolávají samičky: tiše kvákají pod hladinou hlasem připomínajícím kvokání slepice.

Dřívější název blatnice byl blatnice česneková, což se zachovalo například v německém označení "Knoblauchkröte". Důvodem je pach sekretu, který blatnice někdy produkuje při pocitu ohrožení.

Zajímavostí jsou mimořádně velcí pulci, kteří mohou dosahovat i délky 17 cm. Pozoruhodné je, že pulci ze stejné snůšky mohou být různě velcí - před proměnou v žábu pak mohou někteří měřit pouze 4 cm, zatímco jiní dorostli 10 cm. Samotná malá žabka, ve kterou se pulci promění, je velká asi 2,5-3,5 cm, dospělé žáby pak kolem 5 cm. U blatnice skvrnité je poměrně časté, že pulci přezimují a mění se v žábu až příští rok. To se však někdy může stát i u některých dalších obojživelníků.

Snůšky blatnice jsou asi 1 až 1,5 cm silné rosolovité "pentle", uvnitř kterých je vidět černá vajíčka. Bývají většinou umístěné pod hladinou a omotané kolem nějaké podvodní rostliny.

Pokud chceme zjistit, zda se blatnice v nějaké nádrži rozmnožuje, je nejlepší pokusit se najít v rybníku právě její typické snůšky nebo její velké pulce.

Blatnice, stejně jako řada dalších obojživelníků, si vybírá ke svému páření vody s pozvolnými břehy zarostlé bohatou vegetací s dostatkem úkrytů a potravy pro pulce. Dospělci zase vyžadují vlhké plochy bohaté na bezobratlé živočichy jako potravu. A míst, která oba tyto požadavky splňují, ubývá. Na Jindřichohradecku zatím ještě můžeme tuto trochu tajemnou žábu najít na desítkách lokalit.

autoři: Mgr. Jana Dvořáková, Ing. Petr Hesoun

Realizujeme projekty s podporou

ESF logo

Ministerstvo životního prostředíStátní fond životního prostředí