Nory brehuli.jpgNa přelomu roku 2007 a 2008 jsme získali grant od Nadace Partnerství na realizaci projektu: Úprava vhodných stanovišť pro břehuli říční a ropuchu krátkonohou na pískovnách v okolí Jindřichova Hradce. Díky této podpoře došlo ke stržení cca 20 m pískové stěny na pískovně Nakolice u Nových Hradů. Břehule říční se na takto vytvořených stěnách uhnízdily během několika dnů a počet hnízdních nor dosahoval několika desítek. Výsledkem tohoto projektu se zde vytvořila jedna z nejpočetnějších kolonií jižních Čech. Kromě toho jsme vybudovali i další tůně pro obojživelníky v pískovně na Planinkách u obce Plavsko.

piskovnacvicak1.jpgJen někteří z obyvatel J.Hradce vědí, že přímo v katastru města je vyhlášeno jedno chráněné území. Jde o přírodní památku (PP) Pískovna na cvičišti. Leží na okraji vojenského cvičiště hned za hřbitovem. V poslední době se toto území hodně změnilo. Řada lidí si toho všimla a zajímala se o to. Proto, aby se i ostatní, které zajímá co se děje, dozvěděli proč došlo k těm změnám, vznikla tato informace.

Bývalá pískovna a celé území vojenského cvičiště jsou zajímavé výskytem různých teplomilných, z velké části na vodu vázaných živočichů. Jmenovat můžeme kriticky ohroženého korýše žábronožku letní, obojživelníky blatnici skvrnitou, ropuchu krátkonohou, čolka velkého apod. Jsou tady např. i zajímaví brouci, samotářské včely, pavouci a další bezobratlí, jejichž často pouze "latinské" názvy by málokomu něco řekli. Většina z těchto druhů je tzv. "pionýrských". To znamená že jsou vázané na narušované biotopy (původně třeba na nivy řek volně tekoucích krajinou a pravidelně při povodních narušujících své okolí). calamita1.jpg

Protože takováto přirozená narušování člověk prakticky zastavil (například regulací řek), jsou tyto druhy velmi vzácné a téměř zcela závislé na narušování umělém, převážně člověkem způsobeném, například těžbě písku. Pískovna byla jako přírodní památka vyhlášena v roce 1997. Od té doby pochopitelně začala zarůstat vegetací a ztrácet charakter onoho "pionýrského" stanoviště. Proto krajský úřad, který má ve správě zvláště chráněná území, na přelomu let 2006-2007 zadal rozsáhlé práce k obnově vhodných stanovišť pro tyto druhy. Mimo jiné se třeba upravují kolmé stěny pro hnízdění břehulí říčních a hloubí a čistí tůně vhodné pro rozmnožování obojživelníků. Vykácení dřevin má za úkol uvolnit přístup světla a tepla do tůní na dně pískoven a tak vytvořit podmínky pro teplomilné organizmy, snížit přísun živin z opadu listů apod. Pískovna bude také vyčištěna od odpadků (než je tam zase někdo nahází). K vidění bývají především shnilá jablka a shrabané listí z okolních zahrádek.

Cic_hybrida1.jpgNa pohled mohou tato opatření působit hrozně, ale každý z těch zásahů je určen nějaké skupině vzácných druhů. Nejedná se o nějaké bezmyšlenkovité ničení. Bližší údaje o chráněném území mohou zájemcům podat na městském úřadě v J. Hradci, krajském úřadě v Č. Budějovicích nebo v občanském sdružení Hamerský potok, které se na obnově přírodní památky také podílelo.

po úpravě PP Pískovna na cvičišti na přelomu let 2006 a 2007  zde v roce 2007 vyhnízdilo nejméně 50 párů břehulí, po řadě let se sem vrátila kuňka obecná a byli nalezeni vzácní drobní střevlíci otevřených vlhkých písčin (Dyschirius politus). I přes velké sucho zde byl doložen výskyt a většinou i rozmnožování všech dříve se vyskytujících druhů obojživelníků.

Realizujeme projekty s podporou

ESF logo

Ministerstvo životního prostředíStátní fond životního prostředí