Proč budujeme tůně

Je mnoho drobných živočichů, pro které je tento biotop základní podmínkou přežití. Některá vývojová stádia velké části hmyzu žijí ve vodě, vodu potřebují mnozí měkkýši a samozřejmě i drobní obojživelníci. Vhodných stanovišť je málo jednak celkovým úbytkem vody z krajiny, ale i způsobem využití stávajících vodních ploch. Kapr a další chované ryby jsou přirozenými predátory uvedených druhů.

tuneJindr06.jpgPři budování tůně je nejdůležitější vhodná volba lokality. Vlastní realizace je obvykle úkolem pro bagr. Po vlastním vykopání tůň příliš pěkně nevypadá, jak je patrné z obrázku vlevo, zachycujícího tůň na levém břehu Hamerského potoka v Jindřišském údolí mezi obcemi Blažejov a Jindřiš krátce po jejím vyhloubení.

tuneBobel05.jpgNa obrázku vpravo je tůň vybudovaná v nivě Hamerského potoka nad jeho ústím do Vajgaru v roce 2004. Fotografie zachycuje stav po jednom roce od vyhloubení. Z fotografie je patrné postupné zarůstání vegetací, což je jednou z podmínek existence většiny živočichů.

tuneLuzi06.jpgJe-li lokalita zvolená dobře, postará se o další příroda, jak je možné vidět na fotografii vlevo, pořízené dva roky po vyhloubení tůně. V tomto případě se jedná o tůň vyhloubenou v Luží u Lovětína.  Část tůní byla v roce 2004 cíleně budována pro celoevropsky chráněnou vážku jasnoskvrnnou a v Čechách velmi vzácné (vyskytuje se jen na Jindřichohradecku) šidélko jarní. V tůni u rybníka Horní u Lovětína bylo již v roce 2007 prokázáno rozmnožování obou druhů. Terénní zásahy byly hrazeny z programu revitalizace říčních systémů, vyhlášeného MŽP.

V přírodní památce (PP) Luží u Lovětína se pak hned na jaře 2005 podařilo doložit početnou populaci kriticky ohroženého čolka velkého. Celkem se ve vybudovaných tůních zatím prokázalo rozmnožování 10 druhů obojživelníků. Tyto závěry potvrzuje i průzkum provedený na základě objednávky Krajského úřadu Jihočeského kraje v roce 2006. Víc viz http://www.hamerskypotok.cz/media/download_gallery/Luzi_JcK.pdf Luzi_JcK.pdf  231.88 KB. 

skostronosy06.jpgO tom, že podobné aktivity mají smysl nás může přesvědčit i následující snímek skokana ostronosého, pořízený u dva roky staré tůně v Luží u Lovětína. Skokan ostronosý patří mezi kriticky ohrožené druhy a možná i díky našim aktivitám je v našem okolí poměrně hojný. 

Tun Plavsko.jpgNa přelomu roku 2007 a 2008 jsme získali grant od Nadace Partnerství na realizaci projektu: Úprava vhodných stanovišť pro břehuli říční a ropuchu krátkonohou na pískovnách v okolí Jindřichova Hradce. Díky této podpoře jsme mohli vybudovat další tůně pro obojživelníky v pískovně na Planinkách u obce Plavsko, jak ukazuje obrázek vlevo.

Realizujeme projekty s podporou

ESF logo

Ministerstvo životního prostředíStátní fond životního prostředí